Zámek Štiřín plnil řadu veřejných funkcí, říká poslankyně Hana Naiclerová
Rozhovor pro časopis Spolku Kamenicko Budoucnost a nový vlastník zámeckého areálu Štiřín – téma, které rezonuje na Kamenicku od chvíle, kdy byl v roce 2022 celý areál pro veřejnost uzavřen. Zatímco doba po covidu-19 se nesla ve znamení plných hotelů a restaurace i kavárny praskaly ve švech, restaurace v Atisu i údajně zrenovovaná restaurace přímo v zámku nepřijaly jediného hosta. O hotelu nemluvě. Nebylo to však tím, že by na Štiřín nikdo nechtěl. Nakonec vyšla na světlo boží informace, že zámecký areál se bude prodávat. Proč? Za kolik? Komu? Tyto otázky se vznášejí ve vzduchu. Na některé dnes již známe odpověď, jiné zůstávají zatím nezodpovězeny. Na téma prodej Štiřína jsme se rozhodli oslovit paní Ing. Hanu Naiclerovou, poslankyni Parlamentu České republiky, místopředsedkyni Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny. Jako jedna z mála se totiž veřejně pozastavuje nad způsobem, jakým se stát zbavuje majetku, kulturní památky, do které během desetiletí, tedy za několika vlád, systematicky vkládal peníze. 1/ Paní poslankyně, v Poslanecké sněmovně zastupujete Olomoucký kraj. Jak jste se dostala k tématu Štiřín a jeho prodej? K tématu zámku Štiřín jsem se dostala v rámci své práce v Kontrolním výboru Poslanecké sněmovny, jehož jsem místopředsedkyní. Kontrolní výbor dohlíží na hospodaření státu s majetkem a zámek Štiřín představuje významnou kulturní památku, do které stát během desetiletí investoval značné prostředky. Když se objevily zprávy o jeho plánovaném prodeji, začala jsem se o případ více zajímat. Případ považuji za modelový – jde o to, jak stát hospodaří s výjimečným majetkem, navíc kulturní památkou, a jestli jsou příslušná rozhodnutí činěna s péčí řádného hospodáře. 2/ Co Vás na této kauze nejvíc znepokojuje? Znepokojuje mě celkový přístup k prodeji zámku. Nejprve mě zarazilo, jak rychle po ukončení činnosti příspěvkové organizace Zámek Štiřín na konci roku 2022 bylo rozhodnuto o prodeji, aniž by byla řádně zvážena jiná využití tohoto výjimečného areálu. Dále mě znepokojují některé konkrétní kroky ÚZSVM, například pokus o změnu klasifikace lesních pozemků v areálu na trvalé travní porosty bez příslušného rozhodnutí orgánu státní správy lesů, což bylo následně označeno za nezákonné. Navíc postupné snižování ceny z původních 3,3 miliardy na současných 982 milionů korun vyvolává otázky, zda stát skutečně jedná jako řádný hospodář. 3/ Jako místopředsedkyně Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jste jistě se svými kolegy zkoumala tvrzení, že zámecký areál je nutno prodat, protože byl dlouhodobě ve ztrátě. Potvrdilo se to? Samozřejmě, provoz takového rozsáhlého areálu je nákladný a vyžaduje určité investice. Nicméně je třeba zvážit, že zámek Štiřín plnil řadu veřejných funkcí – sloužil jako konferenční centrum, kulturní prostor a reprezentační objekt. Stát platí obrovské peníze za prostory pro konference, školení a různá jednání, které si musí pronajímat od soukromých vlastníků. Domnívám se, že nebyly dostatečně prozkoumány možnosti, jak areál efektivněji využívat. Navíc je třeba si uvědomit, že do zámku stát v minulosti investoval miliardy korun na renovace a údržbu. Tyto investice by měl stát brát do úvahy při celkovém hodnocení hospodárnosti rozhodnutí o prodeji. 4/ Jak vnímáte tvrzení, že o zámecký areál neprojevila zájem žádná jiná státní organizace, jiný resort? Kontrolní výbor i Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny již v roce 2023 přijaly usnesení, ve kterých doporučovaly vládě zvážit převod zámku na jinou organizační složku státu. Konkrétně byly zmíněny instituce jako Úřad vlády ČR, Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav nebo Kancelář Poslanecké sněmovny. Obávám se, že nebyl dán dostatečný prostor a čas pro seriózní jednání s těmito institucemi. Navíc vnímám určitý tlak na rychlý prodej, což nemuselo vytvořit ideální podmínky pro důkladné zvážení alternativ. Pokud se těm rozpočtovým kapitolám škrtaly peníze, a nikdo se na problém nepodívá z globálního pohledu, že pro celý státní aparát může zámek znamenat naopak úsporu v nákladech na různé pronájmy, tak není divu, že neprojevily zájem. 5/ Momentálně nelze stav státních financí rozhodně označit za uspokojivý. Určitě pro to existuje řada objektivních příčin. Je pokles ceny, za kterou se majetek nabízí v jednotlivých kolech aukce, za této situace vůbec obhajitelný? Na jedné straně stát těžko hledá prostředky v rozpočtu na akutní potřeby, na straně druhé rezignuje na miliardy. Tento rozpor je podle mě naprosto nepochopitelný. Na jedné straně se hovoří o nutnosti konsolidace veřejných financí, na straně druhé je ochotna prodat majetek za třetinovou cenu oproti původnímu ocenění. Pokles z 3,3 miliardy na 982,6 milionů představuje ztrátu 2,4 miliardy korun, což je obrovská suma. Za tyto prostředky by bylo možné financovat řadu důležitých veřejných potřeb. Domnívám se, že pokud se již šest kol aukce ukázalo jako neúspěšných, měl by stát znovu zvážit své záměry a případně najít jiný způsob využití areálu, který by lépe odpovídal veřejnému zájmu a zhodnotil dosavadní investice. 6/ Areál zámku je kulturní památkou. Od roku 1958 jsou kulturní památkou nejen budovy, ale i část parku. Druhou část parku navrhl Národní památkový ústav k dodatečnému prohlášení kulturní památkou a v říjnu roku 2023 zahájilo Ministerstvo kultury ČR řízení v této věci. V listopadu roku 2024 MK ČR konečně vyhlásilo kulturní památkou i druhou část parku. Proti tomuto rozhodnutí se však odvolal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který momentálně má tento majetek ve správě. Jak vnímáte tento postup? Tento postup ÚZSVM považuji za velmi nešťastný a v rozporu s veřejným zájmem na ochraně kulturního dědictví. Zámecký park ve Štiříně představuje jedinečný příklad krajinářské architektury s historickou hodnotou. Rozklad podaný ÚZSVM proti rozhodnutí Ministerstva kultury o prohlášení další části parku za kulturní památku vnímám jako snahu postupovat na úkor ochrany kulturního a přírodního dědictví. Státní instituce by přitom měly jít příkladem v ochraně památek. O tomto postupu navíc ÚZSVM neinformoval Kontrolní výbor, což je v rozporu s usnesením výboru z května 2023. 7/ Na prodávaný majetek byla stanovena cena znaleckým posudkem. Můžete sdělit hodnotu, ke které znalec došel? Znalec dospěl k hodnotě 1 463 633 340,– Kč, tedy necelá 1,5 miliardy korun. Nutno říct, že hodnota stanovená znaleckým posudkem byla nižší než původní vyvolávací cena v prvním kole aukce. Nicméně mám pochybnosti o kvalitě tohoto posudku. Ve svém dopisu generální ředitelce ÚZSVM z února 2025 jsem upozornila na několik problémů. Struktura posudku neodpovídá zákonu a vyhlášce, což spolu s chybějícím obsahem ztěžuje jeho kontrolu. Znalec
Občané Prostějova vyhráli! Linka na zpracování odpadu ve městě nebude. Díky aktivním občanům
Zatěžující odpadové centrum s linkou na výrobu TAP nedaleko centra našeho města stát nebude Petice občanů proti špatnému rozhodnutí radních Prostějova a koalice primátora Jury měla úspěch. Občané dali najevo, že v Prostějově nechtějí linku na zpracování odpadů v areálu bývalé Vitany. Společnost FCC od záměru ustoupila. Hlas občanů Prostějova má skutečně sílu. Petice i referenda mají smysl a mohou přinést změnu. Děkuji všem, kteří se zapojili a nevzdali to. Zejména je třeba vyzdvihnout práci skvělé prostějovské zastupitelky a předsedkyně spolku Ajdony Jany Jílkové, která celou petici koordinovala. Pokračujme v této cestě, a i nadále bojujme za lepší budoucnost pro nás všechny. Stejně tak se zde může prosadit odborníky doporučená varianta nového bazénu pro všechny 50m/10 drah
Přísnější tresty za porušení povinností v oblasti praní špinavých peněz
Médii v posledních letech prolétly aféry, kdy došlo ke zpronevěrám u advokátních úschov. S kolegy poslanci Michalem Zunou, Jiřím Havránkem, Jakubem Michálkem a Miroslavem Zborovským jsme předložili pozměňovací návrh k zákonu o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Aby se takové problémy neopakovaly. Navrhli jsme proto, aby profesním komorám hrozila vyšší pokuta za neplnění jejich povinností v oblasti boje proti praní špinavých peněz, a to až do výše 2,5 milionu korun. V původním návrhu byl pouze 1 milion korun, což se nám jeví nedostačující, vzhledem k významu, velikosti a odpovědnosti těchto profesních komor. Věřím, že přísnější sankce přispějí k důslednějšímu dodržování pravidel proti praní špinavých peněz a k ochraně občanů před zneužitím ze strany nepoctivých subjektů.
Neregulovaná pyrotechnika škodí lidem i zvířatům
Jako zpravodajka jsem dostala k projednání petici požadující zpřísnění regulace prodeje a používání zábavní pyrotechniky, například zpřístupnění kategorie F2 a F3 pouze odborníkům, prodloužení lhůty pro ohlášení ohňostrojů nebo zákaz používání pyrotechniky v blízkosti nemocnic či útulků pro zvířata. Současné používání zábavní pyrotechniky je neudržitelné. Celý prosinec jsou česká a moravská města obtěžována velkou zátěží hluku a smradu. Nejde o jednu noc v roce, ale typicky o celý měsíc, kdy se hazarduje se zdravím lidí i zvířat. Současná regulace se mi jeví jako nedostačující, a to jak vzhledem k zhoršování stavu ovzduší (těžké kovy a prachové částice) a ochraně veřejného zdraví lidí, tak i z hlediska nesporných negativních dopadů používání pyrotechniky na zvířata. Neodborné zacházení s pyrotechnikou vede až k devastujícím zraněním těchto osob. Proto požadavky petice jednoznačně podporuji. Zejména si myslím, že je správné zpřísnit pravidla pro prodej pyrotechniky kategorie F2 a F3 pouze odborně způsobilým osobám. Shodli jsme se na tom i na petičním výboru napříč politickým spektrem. Setkala jsem se proto s petenty a oslovila jsem Ministerstvo životního prostředí. V přípravě je změna zákona spočívající například v omezení prodeje vybrané pyrotechniky. Téma budu dál sledovat a informovat. Všechny reakce: 15Jakub Čech a 14 dalším
Ohlédnutí za seminářem s místopředsedou Národní sportovní agentury Romanem Brandýsem
Poslanecká kancelář Hany Naiclerové se stala místem inspirace pro zástupce sportovních klubů i starosty obcí. Tématem semináře byla finanční podpora sportu. V úterý 3. října 2023 se v mé poslanecké kanceláři v Prostějově konal seminář na téma získávání dotací od Národní sportovní agentury (NSA). Jako hlavní host dorazil místopředseda NSA Roman Brandýs, který nám představil aktuální situaci a plány do budoucna týkající se financování sportu z národních zdrojů. Úvodem Roman Brandýs představil činnost a poslání Národní sportovní agentury. Zmínil také některé úspěchy, kterých se podařilo za relativně krátkou dobu existence dosáhnout – jako je transparentní rozdělování finančních prostředků, digitalizace agendy či větší diverzifikace podporovaných sportů. Po jeho prezentaci následoval prostor pro dotazy z pléna. Hojně jej využili zástupci sportovních klubů z Prostějova a okolí, kteří se ptali na konkrétní podmínky čerpání dotací v jednotlivých programech. Své dotazy směřovali například na výši spoluúčasti ze strany žadatele, způsobilé výdaje, hodnotící kritéria žádostí či harmonogram výzev pro příští rok. Pan Brandýs trpělivě vysvětloval a odpovídal na všechny příspěvky z publika. Závěrem pan Brandýs ještě jednou zopakoval hlavní cíle Národní sportovní agentury do dalších let. Mezi priority bude patřit transparentní nastavení dotačních programů, digitalizace agendy kolem žádostí a vyúčtování či podpora sportování dětí a mládeže. Zmínil, že NSA je otevřená všem podnětům ze strany sportovní veřejnosti. Celkově hodnotím seminář jako velmi zdařilý. Účast byla hojná a diskuse velmi živá. Je vidět, že problematika financování sportu z národních zdrojů je mezi sportovními kluby i zástupci municipalit velmi žhavé téma. Dotační programy NSA představují zásadní příležitost, jak zkvalitnit sportovní infrastrukturu a podmínky pro sportování v regionech. Proto považuji za důležité, abychom se scházeli, vyměňovali si zkušenosti a společně hledali cesty k co nejefektivnějšímu čerpání dostupných prostředků. Věřím, že tento seminář byl přínosný pro všechny zúčastněné, ať už z řad zástupců sportovních klubů anebo obcí. Ing. Hana Naiclerová, MBA poslankyně Parlamentu České republiky
Zdanění tichého vína je férové řešení
Jsem přesvědčena, že zdanění tichého vína je správným krokem. Je to především otázka férovosti – proč by mělo být tiché víno zvýhodněno oproti ostatním alkoholickým nápojům? Všichni ostatní platí daně ze svých výrobků, výrobci těch škodlivých kromě DPH také spotřební daň, tak proč by výrobci tichého vína měli být vyjmuti? Neexistují žádné racionální důvody, proč by se tato výjimka měla udržovat. Tiché víno je alkoholický nápoj jako každý jiný. Připadá mi, že zastánci stávající daňové výjimky nejsou schopni předložit racionální argumenty na podporu svého přesvědčení. Rozhodují dojmy a chuť, ne fakta. Takže pár faktů. 70 % spotřeby vína v ČR je z dovozu, konkurenceschopnost českého vína v mezinárodním obchodě to nijak nezmění (spotřební daň se týká jen vnitřního trhu a je stejná pro dovozce vína i místní vinaře). Celní správa je připravena předložit návrh, který zjednoduší evidenci pro účely spotřební daně tak, aby vinaři nebyli tolik zatíženi nárůstem byrokracie. Současně je v plánu, aby malí vinaři (s menší produkcí) byli v nižší sazbě daně. V současnosti pokračujeme v debatě s našimi koaličními partnery, abychom našli shodu v otázce spravedlivého zdanění alkoholu. V hnutí STAN tyto nelogické výjimky dlouhodobě odmítáme. Jsme přesvědčeni, že mají platit stejná pravidla pro všechny a má být rovnost mezi všemi výrobci alkoholu. Pokud spotřební daň zvládnou platit i zadministrovat malé pivovary, nevím, proč by to nedokázali vinaři.
K účinnosti zákona o ochraně oznamovatelů
Zákon o ochraně oznamovatelů je ode dneška účinný. Pro mě srdcové téma, kterému jsem se ve sněmovně věnovala. Dlouhodobě jsem přesvědčena, že potřebujeme právní rámec pro lidi, kteří se nebojí promluvit proti korupci a nekalým praktikám. Teď konečně přichází: oznamovatelé jsou chráněni před postihy a takzvanými odvetnými opatřeními. Hnutí Starostové a nezávislí je první politickou stranou, která zavedla interní whistleblowingový systém. Máme interní směrnici, díky níž přijímáme i anonymní oznámení. Přijímání anonymních oznámení a rozšíření působnosti zákona jsme prosazovali také ve sněmovně, bohužel u některých kolegů nepřevážily racionální argumenty, ale emoce a dojmy. Věřím, že whistleblowing v konečném důsledku usnadní život nejen jednotlivcům a oznamovatelům, ale pomůže i firmám a veřejné správě šetřit peníze.
Whistleblower není udavač. Ke sporu s Prostějovským Večerníkem
Před pěti lety o mně v Prostějovském Večerníku vyšel článek. Nebyla jsem tehdy poslankyní, ale jen řadovou opoziční zastupitelkou Prostějova. Že prý jsem udavačka, když jsem upozornila na podivné machinacemi s dotacemi do prostějovského hokeje: město sypalo peníze do spolku, který byl v exekucích; ale aby je exekutor nesebral, tak šly mimo oficiální účty spolku (podrobněji třeba zde: https://1url.cz/lrnfX). Teď, o pět let později jsem se dočkala satisfakce. Krajský soud v Brně rozhodl, že se mi vydavatel Prostějovského Večerníku musí omluvit a zaplatit náhradu nemajetkové újmy 50 tisíc korun. Nebylo to jednoduché, soudy trvaly pět let. Prostějovský soud dvakrát nezákonně rozhodl, že mi omluvu nepřizná, a jeho rozhodování musel napravit soud odvolací. Mezitím ve sněmovně řešíme zákon o ochraně oznamovatelů. Od některých poslanců slyšíme, že se jedná o udavačský zákon; že přece nemáme chránit bonzáctví. Tak ještě jednou. Whistleblowing není bonzáctví. To, že někdo upozorní na korupci, na podezřelé machinace, na porušování zákoníku práce anebo na vypouštění kyanidů do řeky, je správné. Pokud chceme v České republice právní stát, zákony se musí dodržovat. Nejde jen o právní ochranu, ale i o symbolickou rovinu. Že stojíme za lidmi, kteří za cenu snížení osobního pohodlí, vlastního komfortu, jdou do rizika, a upozorní na problém, který je škodlivý pro společnost. Snad se podaří zákon přijmout v podobě, aby byl funkční a efektivní. Ale o tom ještě párkrát napíšu. Teď mám radost, že se alespoň tento malý boj v Prostějově podařilo vyhrát.
Škodit občanům by neměli spíše jiní, říká poslankyně Hana Naiclerová
V Prostějovských radničních listech, které vyšly na konci února letošního roku si čtenáři mohli přečíst článek nepodepsaný žádnou konkrétní osobou autora, ale „klubem zastupitelů hnutí ANO 2011“ s titulkem „Když už poslankyně Naiclerová nepomáhá, neměla by aspoň škodit“. Článek reagoval na aktivity poslankyně Hany Naiclerové týkající se prodeje vody francouzské firmě a změny územního plánu města. Přestože text obsahoval řadu vážných tvrzení týkajících se poslankyně za Prostějov Hany Naiclerové (za hnutí STAN), nedostala v novinách prostor se vyjádřit. Rozhodl jsem se to napravit, a paní poslankyně se na celou věc zeptat. O co šlo v kauze pronájmu prostějovské vodárenské infrastruktury francouzské společnosti Veolia? Dlouhodobě mě trápí, že v Prostějově je voda tak drahá, což souvisí s tím, že město vodovody pronajímá za nevýhodných okolností Veolii. Město nemá nad prodejem a cenou vody kontrolu. Výnos z prodeje vody odchází jako zisk do zahraničí místo aby se investoval do opravy vodovodní infrastruktury. Trubky jsou ve špatném stavu a na jejich opravu nejde čerpat dotace z Evropské unie, protože ty nejsou poskytovány v situaci, kdy infrastrukturu spravuje soukromá společnost. O tomto problému byl můj článek, který si každý může přečíst na mém webu. Místo aby vedení Prostějova usilovalo o soudní zneplatnění pochybné smlouvy s Veolií, městem najatý advokát usiluje o udržení smluv v platnosti. Zastupitelé hnutí ANO vás kritizují, že se snažíte torpédovat změnu územního plánu. Proč? Protože tato změna jde proti zájmu občanů našeho města. Dojde k nenápadné změně definice ploch smíšených obytných, že se změní pravidla pro využití obytných ploch; sníží se ochrana před hlukem, změní se nastavení toho, co je rušivá a nerušivá výroba. Ne nadarmo tuto změnu kritizuje řada odborníků, architekti. Už vloni chtěla radnice zastavět pozemky u Hloučely, tomu se podařilo zatím zabránit. Změna definice ploch smíšených obytných se lidem hůř vysvětluje, takže se obávám, že to projde. Proto se snažím před tímto návrhem varovat. Prý jste proti změně územního plánu podávala nějaké úřední námitky… Ano, to je pravda, a za tím si stojím. V námitkách jsem kritizovala jak obsah této změny územního plánu, která jde proti občanům, tak i to, že prostějovští úředníci jsou ve vleku politiků. Nebo si někdo z občanů opravdu myslí, že úředníci na magistrátě, kteří k tomu vše připravují, se na věc dokážou v roli státní správy podívat nezávisle a nestranně posoudit? Tomu přece nikdo soudný nemůže věřit. V článku v radničních listech se píše, že jste své texty o politice publikovala na webu Parlamentní listy, který je dlouhodobě kritizován pro uveřejňování dezinformací. Je to pravda? Ne, není to pravda. Je to lež. Tento web je taky proslulý tím, že zveřejní vše, co najde na webech politických stran a radnic. Takže redakce bez mého vědomí sdílela můj článek, o čemž jsem ani nevěděla. Stejně tak jsou zde pravidelně zveřejňována prohlášení vedení Prostějova z webu města. Je absurdní, že mi prostějovští zastupitelé za ANO v tomto ohledu něco vyčítají. Děkuji Vám za rozhovor. Mgr. František Švec, zastupitel Statutárního města Prostějova za Na rovinu!/STAN
Ohlédnutí za prezidentskou érou Miloše Zemana
Co hodnotíte na výkonu prezidentské funkce Miloše Zemana pozitivně? Hledat pozitivní věci na deseti letech prezidentování jde velmi obtížně. I drobná pozitiva jsou totiž skryta pod nánosy bahna, které si každý s prezidentováním Miloše Zemana spojujeme. Ráda bych ale zmínila, že v prvním volebním období se Miloš Zeman věnoval cestám do regionů a setkával se s občany, rozhodně ve vyšší míře, než v jaké to činil předchozí prezident Václava Klaus. Rovněž pokud jde o navrhování soudců Ústavního soudu, zde Miloš Zeman postupoval poměrně obstojně, a množství jeho kandidátů, kteří nebyli schváleni senátem, je nízké. Co hodnotíte na výkonu prezidentské funkce Miloše Zemana negativně? Nabízelo by se říct, že téměř všechno. Obzvlášť bych ale zdůraznila, že z prezidentování Miloše Zemana zůstává nepříjemná pachuť, že před zákonem si nejsme rovni, a že podané slovo neplatí. Miloš Zeman nesčetněkrát porušil, co slíbil, a u milostí a abolic ukázal, že nakonec všechno závisí na tom, jestli člověk zná ty správné lidi. To, jakými lidmi se Miloš Zeman obklopil, nominoval do různých funkcí, je ostudné, a s dopady toho se budeme ještě dlouho potýkat. Jeden příklad za všechny: nominace pana Michla do čela České národní banky je jednou z příčin toho, proč dnes je taková enormní inflace a proč lidé nakupují drahé potraviny. Protože ČNB odmítá zvýšit úrokové sazby, v zájmu některých klientelistických skupin. Neměli bychom zapomenout, že i na tomhle má svůj díl viny Miloš Zeman. Jaká jsou vaše očekávání od výkonu prezidentské funkce Petra Pavla? Od nového prezidenta Petra Pavla očekávám, že vrátí srdce na hrad, že se tam vrátí důstojnost, řád, rozvaha a klid. Věřím, že bude civilním prezidentem, který funkci nebere jen jako přilepšení k důchodu, ale bude opravdu pracovat, otevírat důležitá politická témata, komunikovat s občany i s vládou.