Rozhovor pro časopis Spolku Kamenicko
Budoucnost a nový vlastník zámeckého areálu Štiřín – téma, které rezonuje na Kamenicku od chvíle, kdy byl v roce 2022 celý areál pro veřejnost uzavřen. Zatímco doba po covidu-19 se nesla ve znamení plných hotelů a restaurace i kavárny praskaly ve švech, restaurace v Atisu i údajně zrenovovaná restaurace přímo v zámku nepřijaly jediného hosta. O hotelu nemluvě. Nebylo to však tím, že by na Štiřín nikdo nechtěl. Nakonec vyšla na světlo boží informace, že zámecký areál se bude prodávat. Proč? Za kolik? Komu? Tyto otázky se vznášejí ve vzduchu. Na některé dnes již známe odpověď, jiné zůstávají zatím nezodpovězeny.
Na téma prodej Štiřína jsme se rozhodli oslovit paní Ing. Hanu Naiclerovou, poslankyni Parlamentu České republiky, místopředsedkyni Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny. Jako jedna z mála se totiž veřejně pozastavuje nad způsobem, jakým se stát zbavuje majetku, kulturní památky, do které během desetiletí, tedy za několika vlád, systematicky vkládal peníze.
1/ Paní poslankyně, v Poslanecké sněmovně zastupujete Olomoucký kraj. Jak jste se dostala k tématu Štiřín a jeho prodej?
K tématu zámku Štiřín jsem se dostala v rámci své práce v Kontrolním výboru Poslanecké sněmovny, jehož jsem místopředsedkyní. Kontrolní výbor dohlíží na hospodaření státu s majetkem a zámek Štiřín představuje významnou kulturní památku, do které stát během desetiletí investoval značné prostředky. Když se objevily zprávy o jeho plánovaném prodeji, začala jsem se o případ více zajímat. Případ považuji za modelový – jde o to, jak stát hospodaří s výjimečným majetkem, navíc kulturní památkou, a jestli jsou příslušná rozhodnutí činěna s péčí řádného hospodáře.
2/ Co Vás na této kauze nejvíc znepokojuje?
Znepokojuje mě celkový přístup k prodeji zámku. Nejprve mě zarazilo, jak rychle po ukončení činnosti příspěvkové organizace Zámek Štiřín na konci roku 2022 bylo rozhodnuto o prodeji, aniž by byla řádně zvážena jiná využití tohoto výjimečného areálu. Dále mě znepokojují některé konkrétní kroky ÚZSVM, například pokus o změnu klasifikace lesních pozemků v areálu na trvalé travní porosty bez příslušného rozhodnutí orgánu státní správy lesů, což bylo následně označeno za nezákonné. Navíc postupné snižování ceny z původních 3,3 miliardy na současných 982 milionů korun vyvolává otázky, zda stát skutečně jedná jako řádný hospodář.
3/ Jako místopředsedkyně Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jste jistě se svými kolegy zkoumala tvrzení, že zámecký areál je nutno prodat, protože byl dlouhodobě ve ztrátě. Potvrdilo se to?
Samozřejmě, provoz takového rozsáhlého areálu je nákladný a vyžaduje určité investice. Nicméně je třeba zvážit, že zámek Štiřín plnil řadu veřejných funkcí – sloužil jako konferenční centrum, kulturní prostor a reprezentační objekt. Stát platí obrovské peníze za prostory pro konference, školení a různá jednání, které si musí pronajímat od soukromých vlastníků.
Domnívám se, že nebyly dostatečně prozkoumány možnosti, jak areál efektivněji využívat. Navíc je třeba si uvědomit, že do zámku stát v minulosti investoval miliardy korun na renovace a údržbu. Tyto investice by měl stát brát do úvahy při celkovém hodnocení hospodárnosti rozhodnutí o prodeji.
4/ Jak vnímáte tvrzení, že o zámecký areál neprojevila zájem žádná jiná státní organizace, jiný resort?
Kontrolní výbor i Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny již v roce 2023 přijaly usnesení, ve kterých doporučovaly vládě zvážit převod zámku na jinou organizační složku státu. Konkrétně byly zmíněny instituce jako Úřad vlády ČR, Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav nebo Kancelář Poslanecké sněmovny. Obávám se, že nebyl dán dostatečný prostor a čas pro seriózní jednání s těmito institucemi. Navíc vnímám určitý tlak na rychlý prodej, což nemuselo vytvořit ideální podmínky pro důkladné zvážení alternativ. Pokud se těm rozpočtovým kapitolám škrtaly peníze, a nikdo se na problém nepodívá z globálního pohledu, že pro celý státní aparát může zámek znamenat naopak úsporu v nákladech na různé pronájmy, tak není divu, že neprojevily zájem.
5/ Momentálně nelze stav státních financí rozhodně označit za uspokojivý. Určitě pro to existuje řada objektivních příčin. Je pokles ceny, za kterou se majetek nabízí v jednotlivých kolech aukce, za této situace vůbec obhajitelný? Na jedné straně stát těžko hledá prostředky v rozpočtu na akutní potřeby, na straně druhé rezignuje na miliardy.
Tento rozpor je podle mě naprosto nepochopitelný. Na jedné straně se hovoří o nutnosti konsolidace veřejných financí, na straně druhé je ochotna prodat majetek za třetinovou cenu oproti původnímu ocenění. Pokles z 3,3 miliardy na 982,6 milionů představuje ztrátu 2,4 miliardy korun, což je obrovská suma. Za tyto prostředky by bylo možné financovat řadu důležitých veřejných potřeb. Domnívám se, že pokud se již šest kol aukce ukázalo jako neúspěšných, měl by stát znovu zvážit své záměry a případně najít jiný způsob využití areálu, který by lépe odpovídal veřejnému zájmu a zhodnotil dosavadní investice.
6/ Areál zámku je kulturní památkou. Od roku 1958 jsou kulturní památkou nejen budovy, ale i část parku. Druhou část parku navrhl Národní památkový ústav k dodatečnému prohlášení kulturní památkou a v říjnu roku 2023 zahájilo Ministerstvo kultury ČR řízení v této věci. V listopadu roku 2024 MK ČR konečně vyhlásilo kulturní památkou i druhou část parku. Proti tomuto rozhodnutí se však odvolal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který momentálně má tento majetek ve správě. Jak vnímáte tento postup?
Tento postup ÚZSVM považuji za velmi nešťastný a v rozporu s veřejným zájmem na ochraně kulturního dědictví. Zámecký park ve Štiříně představuje jedinečný příklad krajinářské architektury s historickou hodnotou. Rozklad podaný ÚZSVM proti rozhodnutí Ministerstva kultury o prohlášení další části parku za kulturní památku vnímám jako snahu postupovat na úkor ochrany kulturního a přírodního dědictví. Státní instituce by přitom měly jít příkladem v ochraně památek. O tomto postupu navíc ÚZSVM neinformoval Kontrolní výbor, což je v rozporu s usnesením výboru z května 2023.
7/ Na prodávaný majetek byla stanovena cena znaleckým posudkem. Můžete sdělit hodnotu, ke které znalec došel?
Znalec dospěl k hodnotě 1 463 633 340,– Kč, tedy necelá 1,5 miliardy korun. Nutno říct, že hodnota stanovená znaleckým posudkem byla nižší než původní vyvolávací cena v prvním kole aukce.
Nicméně mám pochybnosti o kvalitě tohoto posudku. Ve svém dopisu generální ředitelce ÚZSVM z února 2025 jsem upozornila na několik problémů. Struktura posudku neodpovídá zákonu a vyhlášce, což spolu s chybějícím obsahem ztěžuje jeho kontrolu. Znalec v rozporu se zákonem neuvádí důvody přizvání konzultanta. Posudek také adekvátně nezohledňuje historickou hodnotu některých prvků parku, zejména starých stromů. A především, posudek byl zpracován už v roce 2023 a měl by být aktualizován. Je zjevné, že situace na trhu s nemovitostmi se za dva roky výrazně změnila. Myslím, že by minimální nabídková cena měla vycházet z aktuální tržní situace.
8/ Rezonuje téma Štiřína a jeho prodeje v řadách STAN? Vnímáte ve své straně podporu? Najdou se poslanci i z jiných politických stran, kterým na prodeji Štiřína něco vadí?
Téma zámku Štiřín určitě má podporu některých mých kolegů, ale musím přiznat, že ne ode všech. Tato problematika ale přesahuje stranické linie. Najdou se poslanci napříč politickým spektrem, kteří mají k prodeji výhrady, a to i od nás, poslanců vládních stran. Stejně tak existují poslanci z opozice, kteří naopak prodej podporují. Klíčové pro mě je, že Kontrolní i Rozpočtový výbor jako celky přijaly usnesení vyzývající k tomu, aby zámek zůstal v majetku státu. To považuji za důležitý signál. Budu nadále upozorňovat na problematické aspekty tohoto případu bez ohledu na to, jaká je aktuální podpora, protože jde o principiální záležitost.